Podporujme inteligentní a udržitelný růst - ale nejprve vyřešme krizi!
Evropská komise publikovala v říjnu 2011 "kohezní balíček" pro období po roce 2014. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR již přes rok se všemi aktéry diskutuje budoucí strategické zaměření evropských dotací. Nyní je na stole rámcová pozice ČR přímo k tomuto balíčku. Sladit zájmy všech aktérů nebude tak snadné - k naplnění cílů Mezinárodní strategie konkurenceschopnosti ČR totiž bude třeba dát zájmům některých subjektů přednost a jiné s omluvou odmítnout. Priority budou spočívat ve zlepšení fungování institucí, podpoře konkurenceschopnosti české ekonomiky a jejích regionů a zajištění udržitelnosti realizovaných projektů. Na evropské úrovni pak bude třeba Komisi a další instituce přesvědčit, že velkou část parametrů rozdělování dotací je efektivnější nastavovat na úrovni členského státu a že omezovat podporu podle velikosti subjektu (a ne přínosu k regionálnímu rozvoji) není správné. Hlavní výzva je ale nasnadě - nejprve je nutné přestat dělat věci "jako vždy" a vyléčit Evropu z ekonomické, dluhové a institucionální krize.
---------------
Více naleznete ZDE
----------------
Vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal zdůraznil, že hlavním cílem kohezního balíčku je inteligentní, udržitelný a solidární růst, podpora konkurenceschopnosti a naplňování cílů strategie Evropa 2020. Michael Ralph, poradce generálního ředitele pro tematickou spolupráci z Generálního ředitelství Komise pro regionální rozvoj zdůraznil, že nový návrh přináší řadu novinek - zaměření na výsledky, stanovení výkonnostního rámce, podmíněnost ex-ante a makroekonomickou podmíněnost, 5% rezervu určenou pro nejvýkonnější regiony nebo povinnost členských států uzavřít s Komisí "partnerskou smlouvu", která stanoví způsob využívání finančních prostředků.
První náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun zdůraznil, že ČR již podobu dalšího programovacího období diskutuje déle než rok. Základem je analýza výsledků z období 2004-2006 a z poločasu období 2007-2013. Vláda schválila na konci srpna souhrnné zaměření strukturální politiky s pěti prioritami - zvýšení konkurenceschopnosti, rozvoj páteřní infrastruktury, instituce, podpora sociálního začleňování a integrovaný rozvoj území. Cílem je využít evropské dotace také k naplňování národních strategických dokumentů jako je Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR. "Členské státy ještě musí s Komisí důkladně prodiskutovat otázku flexibility alokovaných prostředků v rámci jednotlivých fondů, aby byla zajištěna maximální přidaná hodnota investic. Síla Evropy je v rozdílnosti a ne v prosazování jednotného řešení pro všechny," řekl D. Braun.
Poslanec Evropského parlamentu a člen Výboru pro regionální rozvoj Oldřich Vlasák v rámci video vzkazu vyzval účastníky debaty k zasílání odůvodněných komentářů k návrhům Komise. "Finančních prostředků bude v období 2014-2020 relativně dost. Je ale potřeba, abychom společně hledali co nejlepší řešení pro ČR - třeba zjednodušit čerpání a zamyslet se nad počtem operačních programů," uvedl O. Vlasák.
Tajemník viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPČR) pro evropskou regulaci Jakub Vít z firmy Arcelor Mittal zdůraznil, že Česko je průmyslová země s velkým podílem velkých firem a na ně navázaného dodavatelského řetězce na HDP. Například hutnictví tvoří přímo jen 0,3 % HDP, ale na něj navázaný průmysl (zejména automobilový a stavebnictví) realizovaný z velké části malými a středními firmami představuje celkem 20 % HDP. Hlavním problémem pro český průmysl jsou příliš přísné podmínky pro ochranu životního prostředí, často nad rámec unijních povinností. ČR si na sebe bere přísnější pravidla, než většina jiných států. SPČR se zabýval modelováním ekonomických a finančních procesů. "Vložení jedné miliardy korun do českého průmyslu a energetiky přinese zlepšení ovzduší o 7 %. Stejná investice do elektromobility přinese zlepšení ovzduší o 25 %," zmínil J. Vít.
Zdeněk Semorád, ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, představil pozici Asociace krajů. Asociace podporuje společná ustanovení pro všechny fondy, strategický přístup a naplňování principu partnerství. Problematické jsou podle Z. Semoráda ustanovení o tematické koncentraci, kdy Komise předurčuje regionům, do čeho investovat. Nutí je tak do jednotnosti a nepodporuje rozmanitost. V návrhu chybí krajům také podpora cestovního ruchu a velké problémy přinese změna způsobilosti DPH, tedy že DPH nebude uznatelným nákladem projektu.
Poradce Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Šulc velice ocenil dosavadní průběh diskuzí o české pozici. Pokusil se odpovědět na otázku, zda návrh kohezní politiky reaguje na největší evropské výzvy - a odpověď byla nepříjemně negativní. EU má před sebou jen pár dní nebo týdnů na rozhodnutí o budoucnosti, díky ekonomické, dluhové a systémové krizi se podle Šulce řítí ke kolapsu. Podaří se to evropským lídrům změnit? "Většina obcí, regionů i průmyslových odvětví dlouhodobě žije v prostředí trvalého nedostatku peněz. Taková situace nevytváří moc dobré podmínky pro růst," uzavřel J. Šulc.
Debatu v Evropském domě uspořádalo 6. prosince 2011 Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR ve spolupráci s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a CEBRE - Českou podnikatelskou reprezentací při EU. V případě zájmu o více informací navštivte www.cebre.cz/cz/ docs/strukturalni-fondy nebo kontaktujte ředitele CEBRE Michala Kaderu (Michal. Kadera@cebre)